e
e
e
e
e
e
e
e
e
e
e
e
e
e
e
e
e
EVROPA

Berlín za čtyři dny

Slyšela jsem o něm hodně. Z vyprávění kamarádů, teda. Super bary, hipsterský obchody, úžasný kavárny s nejlepším kafem v celý Evropě… Všechno, co mám ráda. My chtěli zažít Berlín v předvánoční atmosféře. Dát si svařák, langoše, klobásu a navštívit i nějakou tu památku. A tak jsme vyrazili.

Pokaždý když chceme navštívit nějaký město, plánujeme si tam aspoň čtyři dny. Teď to vyšlo na čtvrtek až neděli. Ve dvě odpoledne vyrážíme z Prahy a v půl šestý s dvěma zastávkama u pumpy přijíždíme k Berlínu. Jenže zbylých deset kilometrů do hostelu, který máme přímo v centru, nám zabere celou hodinu. Doprava je tu horší než u nás. Takhle večer všude samý auta. Naštěstí není problém s parkováním. V hostelu jsme si totiž zaplatili parkovací kartu, která nás vyšla na 5 eur za den. V centru Berlína luxusní cena.

Den první: Pokoj velkej jako manželská postel

No, ale je to hostel. The Circus Hostel, abych byla úplně přesná. Sice jenom tři roky starej, takže je tam všechno ještě poměrně nový, ale pokoj je skoro stejně velkej jako dvě manželský postele za sebou. Postel připomíná spíš tatami než klasickou postel a kromě ní se do pokoje vejde už jenom jedna malá skříň, polička, stůl a židle. Na velký hovění to není, ale na přespání to stačí. Koupelna a záchody jsou společný. Pro holky a kluky zvlášť. Aspoň. Za čtyři noci dáváme 228 eur, takže si nemáme na co stěžovat.

Ani nevybalujeme, nemáme totiž kam. Do `skříně` se vejdou jen bundy, víc ramínek tu ani není. Takže jdeme radši prozkoumat terén. Trhy jsou všude otevřený až do desíti. Míříme na Alexanderplatz, který máme od hostelu nejblíž. Nejdřív si ale jdeme koupit ručník. Tak trochu jsme zapomněli na to, že v hostelu žádnej nedostaneme. Na Alexanderplatz je naštěstí nákupních možností spousty. Primark, TK Maxx, Galeria Kaufhof,… A pak už ten svařák. Je tu spousta lidí, takže si vystojíme menší frontu, ale stojí to za to. Už po prvním ji máme jak z praku. Pak si dáváme něco k jídlu. Nejlepší je asi mexická miska. Teda nevím, jak se to v originále jmenuje, ale jde o jedlou misku, z nějakýho křupavýho těsta, do který si můžete dát houby, chilli con carne, grilovanou zeleninu, sýr a omáčky. Za 8 eur. Je to porce jak blázen. I když jsme s Petrem hodně velcí jedlíci, máme co dělat. Ale sníme ji, že jo. Než odbije desátá, dáváme každej ještě dva svařáky. Vánoce zahájeny. Můžeme zpátky do hostelu.

Den druhý: Nejhezčí vánoční trhy a krásná Nefertiti

Ráno chceme vstát v osm, ale moc se nám to nedaří. Vstáváme v devět a než se vyprdelíme, je jedenáct. Máme strašnej hlad. Studuju stránky. www.europeancoffeetrip.cz, kde jsou ty nejlepší kavárny v nejrůznějších městech na světě. Zjišťuju, že asi šest set metrů od nás je vyhlášená pražírna The Barn Roastery. Míříme tam. Nejlepší kafe, jaký jsem kdy pila! Vážně. Do tý doby jsem měla za favorita jinou berlínskou pražírnu, Five Elephant, ale odteď vede The Barn. Já si ke snídani dávám jogurt s müsli a borůvkama, Petr obloženej celozrnej chleba se sušenou šunkou a sušenýma rajčatama. Dokonalý!

Dnešním cílem je dostat se k Braniborský bráně. Pokud to jenom trochu jde, městskou dopravu nepoužíváme a radši chodíme pěšky. Tak toho víc vidíme, že jo. Takže jdem. Jsou asi tři stupně nad nulou a trochu sněží, tudíž ty tři nebo tři a půl kilometru k Braniborský bráně nejsou úplně snadný, ale jdeme svižně a za pár minut se zahřejeme. Cestou nakoukneme do Mercedes_Benz Gallery, vyfotíme se na Muzejním ostrově a pak už ta slavná Braniborská brána. Fotky nám trochu kazí stavba vánočních trhů a zdobení vánočního stromu. Ale co. Projdeme branou a dáváme se doleva. Chceme vidět Židovskej památník. To je vlastně takový bludiště, kterým se dá volně procházet. Ale místo toho, aby si tu lidi uvědomovali, proč tady ten památník vůbec je, honí se a hrajou si tu na schovávanou. Památníkem jsem procházela asi pět minut a celkem třikrát na mě někdo vždycky zpoza rohu vybafnul. Zřejmě si mě dotyčnej spletl se někým jiným. Docela opruz.

Jestli chcete vědět, kde se nachází nejkrásnější berlínskej vánoční trh, tak je to na Gendarmenmarkt. Sice se tam platí vstup jedno euro, ale stojí to za to. Trhy jsou postavené na náměstí, který se nachází mezi třema překrásnýma budovama. Po stranách stojí Francouzská katedrála a naproti ní Německá katedrála. Uprostřed je pak operní dům Konzerthaus. Živá hudba, nejlepší svařený víno, stánky s roztomilým vánočním zbožím,… to všechno tu je. Vydržela bych tu celý odpoledne, ale ještě chceme stihnout Neue Museum (Nové muzeum), jehož součástí jsou i nálezy ze starověkýho Egypta. V Egyptě jsem byla jedenáctkrát. Jeho historii miluju. Pokaždý když jsem procházela Egyptským muzeem v Káhiře, připadala jsem si v sedmém nebi. A tady to bylo podobný. I když pro mě trochu bludiště. Ale slavnou bustu královny Nefertiti najdeme hned. Škoda že se nesmí fotit z blízka. Je to asi ta nejkrásnější věc, kterou jsem kdy viděla. Ale je vážně pravá? (Máte pravdu, tohle sem nepatří, to je na mnohem, mnohem delší a odbornější článek, ale stejně by mě to zajímalo.)

Cestou do hotelu to bereme přes další vánoční trhy. Kolem berlínský televizní věže jsou hned dva. Ten na Alexanderplatz, který jsme navštívili hned první den, a pak z druhý strany kolem fontány Neptunbrunnen. Na obou trzích se dá bruslit, což taky spoustu lidí dělá. Já ne, bruslit neumím. K večeři si dáváme langoš, ten tu maj strašně dobrej. Se zakysanou smetanou, česnekem a spoustou sýra.

Kolem půlnoci dostáváme chuť na kafe. Na internetu najdu, že naproti hostelu je kavárna a bar Commonground. Docela vyhlášený, tak tam jdeme. Jenže je tam zrovna vánoční večírek a kafe se nedělá. Spraví to jeden gin s tonikem a jdeme spát.

Den třetí: Západní Berlín? To je Amerika!

Daří se mi vstát ve stejnou chvíli jako včera. Což asi není úplně vítězství, ale nevadí. Stejně jsem nevěřila tomu, že by se mi snad povedlo na dovolený někdy vstát před devátou. Míříme do další vyhlášení berlínský kavárny Five Elephant. Zase jenom pár set metrů od nás. Je to jedna z poboček berlínský pražírny. A dost malá, takže si dáváme jenom kafe s sebou s tím, že snídani vyřešíme později. Mají tu totiž jenom zákusky. Víc se o kavárně dozvíte už brzy na blogu. Naštěstí narážíme na bistro Olive, kde dělaj super vaječnou omeletu. Taky se o ní brzy rozepíšu víc. Nasnídáme se a jdeme za kulturou. K Berlínský zdi na East Side Gallery. MHD nepoužíváme, takže pěšky.

Jenže je před Vánocema a taky potřebujeme nějaký vánoční dárky. Na Alexanderplatz jdeme kolem obchodu Snipes. Prodávají tu boty a oblečení sportovních značek. Takže půl hodinu, možná o něco dýl strávíme vybíráním dárků. Nakonec máme vybráno a jdeme k East Side Gallery. Cestou narážíme na `ruin pubs`, co jsou okolo řeky Sprévy. Vypadá to jako ghetto, ale přitom jsou to kulturní centra s bistry, bary, posezením a nočními kluby. Dokonce narážíme na jeden ryze africkej plácek. Kater Blau, Yaam, Radialsystem… Tak se ty `ruin pubs` jmenují, ale to zjišťujeme až později. Není těžký je najít. Jakmile narazíte po pravý straně v ulici Holzmarktstrasse na podivně vyzdobenej vchod, rozhodně tam zajděte. V létě to musí být bomba, v zimě tam nenarazíte na moc lidí, ale pár barů otevřených je a nabízejí hlavně svařák. Co taky jinýho, že jo.

East Side Gallery. Ne, nejde o klasickou galerii, jak si ji všichni představujeme. Je to přes kilometr dlouhá Berlínská zeď, která ještě stojí. Rozděluje východní a západní část Berlína. A když dojdete až nakonec zdi, k mostu Oberbaumbrücke a vrátíte se po druhé straně asi dvě stě metrů zpátky, narazíte na vyhlášený bistro Burgermeister. Je přímo pod mostem. Vzniklo totiž z bývalých veřejných záchodů. Rozhodně ho nepřehlédnete, protože ať kolem něj jdete ráno nebo večer, pořád je u něj fronta. Lepší burger a hranolky byste v celém Berlíně hledali hodně těžko. Vřele doporučuju!

Posilněný, teda spíš naprosto přežraný pokračujeme dál. Přece jenom je třeba ten burger a nálož hranolek vysportovat. Jdeme pěšky po západní straně Berlínský zdi až k Charlie Checkpoint, což jsou asi čtyři kiláky a něco. A protože je pořádná kosa, asi jeden stupeň nad nulou, jdeme rychle, takže u Charlie Checkpoint jsme úplně splavený. Jde o jeden z bývalých hraničních přechodů mezi východní a západní částí. Americký vlajky, vojáci pro turisty a tak. A hned vedle McDonald’s. Jak příznačné!

Vracíme se na Alexanderplatz. Další tři kiláky. Když si dáváme náš poslední berlínskej svařák pod televizní věží, jsme úplně vyřízený. Dvacet kiláků v nohách v takový zimě nás totálně vyždímalo. A to jsme docela zvyklí chodit i dvacet pět kiláků. Jenže ve vedrech. Nemáme sílu jít ani na večeři. Nakupujeme v Kauflandu a rychle do hostelu. Usínáme na posteli mezi rozloženou večeří.

Den čtvrtý: Viděli jsme Banksyho!

Poslední den. Budíček v půl desátý. Dřív to fakt nejde. Bolej mě záda a nohy tak, že skoro nevstanu. Asi bych zase měla začít pravidelně cvičit. Ale až doma. Teď je na čase si zabalit kufry, naskládat je do auta a vyrazit na poslední berlínskou snídani. Ty mi vážně budou chybět. Vracíme se do pražírny The Barn. Tohle bude moje srdcovka. Dáváme si kafe, štrůdl a bánánovej chlebíček s sebou. Na sezení není čas. Jedeme už autem, zaparkujeme naproti Říšskýmu sněmu (v neděli se dá skoro všude parkovat zadarmo) a přes park u Braniborský brány si to štrádujeme do galerie Art of Banksy. Tohohle streetartovýho umělce si nechci nechat ujít. Pak ještě pár fotek u Braniborský brány (konečně svítí slunce, takže fotky jsou lepší než minule), před Říšským sněmem a hurá domů.

Co by ale byla návštěva Berlína bez toho, aniž bychom se aspoň neprojeli ulicí Kurfürstendamm, kde se nacházej obchody nejvyhlášenějších světových značek. Asi jako naše Pařížská, ale zhruba pětkrát delší. Původně jsme si ji chtěli nafotit jenom z auta, ale nedalo nám to. Parkujeme před prodejnou Apple a jdem dovnitř. Na třípatrovou, kterou jsme navštívili v Hongkongu, teda rozhodně nemá, ale i tak je mnohem větší než u nás. Vedle je i předváděcí prodejna aut Tesla, takže se musíme podívat i tam. Ale pak už vážně frčíme.

Celkovej dojem? Berlín fajn, skvělý kafe, výbornej svařák, ale abych řekla pravdu, nejhezčí evropský město to pro mě není. Tou už je pár let Budapešť. Ale i Berlín má něco do sebe. Hlavně pokud rádi vysedáváte po kavárnách a barech (jenže i ty jsou v Budapešti útulnější a hlavně mají naprosto úžasnou atmosféru).

2 thoughts on “Berlín za čtyři dny

  1. Under one sky Reply

    Do Berlína se chystám, takže jsem ráda za jakékoliv tipy a rady co se týče Berlína. Jinak na blogu jsem poprvé a moc se mi líbí. 🙂

    1. michaeladockalova Post author Reply

      Tak snad vám článek k něčemu bude 🙂 Jsem ráda, že se blog líbí 😉

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

business_coffee